<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="ky">
	<id>http://212.24.105.57:9989/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB</id>
	<title>ЖЫЛКЫ - Түзөтүүлөр тарыхы</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://212.24.105.57:9989/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-29T16:05:48Z</updated>
	<subtitle>Уикидеги бул барактын өзгөртүү тарыхы</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.40.0</generator>
	<entry>
		<id>http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=29357&amp;oldid=prev</id>
		<title>Temirkan, 09:03, 31 Июль (Теке) 2025 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=29357&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-07-31T09:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;09:03, 31 Июль (Теке) 2025 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЖЫЛКЫ&amp;lt;/b&amp;gt; – жылкы сымалдар тукумундагы сы&amp;amp;shy;ңар туяктуу жаныбарлар уруусу. Сымбаттуу, ири (дене узундугу 2,5 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;, ыйык жалынан бийиктиги 1,6 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;) мал. Буту узун, тез жүрүүгө ыңгайлуу. Жүнү коюу, жалы, куйругу узун. Азуулары төрт  чарчы жалпак келип, чөп чайноого ыңгайлуу. Жапайы жылкы мурда Европа, Азия ж-а Аф&amp;amp;shy;рикада кездешип, талаа, чөл ж-а жарым чөлдүү жерлерде үйүрү м-н жашаган. Жылкынын 7 түрү, 4 уруучасы – кадимки жылкы (Пржевальский жыл&amp;amp;shy;кысы, тарпан, бакма жылкы), эшек, кулан, зебра белгилүү. Тарпандын тукум курут болгон. Бакма жылкы бардык континентте (Антрактидадан башка), дүйнөнүн көпчүлүк өлкөлөрүндө бар. Алар күч унаа катары, эт, сүт ж. б. алуу үчүн асыралып, ат спортунда пайдаланылат. Жылкыны колго үйрө&amp;amp;shy;түү биздин  заманга  чейин  4-миң жылдыкта башталган. Жылкынын 200дөн ашык (КМШ өлкөлөрүндө 50) породасы бар. Алар тиби, сымбаты, чоң-кичинелиги, иш&amp;amp;shy;темчилдиги боюнча айырмаланып, бир нече топко бөлүнөт: мисалы, оор жүкчүл (владимир, арденна, брабансон), минги (будённый, терек, тракенен) ж. б. жылкы породалары. Азыркы жылкы  породалары&amp;amp;shy;нын ыйык жалынан &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;бийикт. &lt;/del&gt;50–185 &amp;lt;i&amp;gt;см&amp;lt;/i&amp;gt;, сал&amp;amp;shy;магы 60–1500 &amp;lt;i&amp;gt;кг&amp;lt;/i&amp;gt;. Угуу, көрүү, жыт алуу орган&amp;amp;shy;дары жакшы өөрчүгөндүктөн, жылкыны үйрөтүү ж-а көнүктүрүү оңой. Жылкы жыныстык жактан ку&amp;amp;shy;нанында жетилет да, быштысында үйүргө ко&amp;amp;shy;шулат. Бээ 11 ай көтөрүп, жалкы кулун тууйт. Кулунун 5–6 ай эмизип, күнүгө 11–15 &amp;lt;i&amp;gt;л&amp;lt;/i&amp;gt; сүт бе&amp;amp;shy;рет. Жылкы  25–30 жыл жашайт; этинде 18–20% бе&amp;amp;shy;лок, 6–8% май болот, к. &amp;lt;i&amp;gt;Жылкы породалары.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЖЫЛКЫ&amp;lt;/b&amp;gt; – жылкы сымалдар тукумундагы сы&amp;amp;shy;ңар туяктуу жаныбарлар уруусу. Сымбаттуу, ири (дене узундугу 2,5 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;, ыйык жалынан бийиктиги 1,6 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;) мал. Буту узун, тез жүрүүгө ыңгайлуу. Жүнү коюу, жалы, куйругу узун. Азуулары төрт  чарчы жалпак келип, чөп чайноого ыңгайлуу. Жапайы жылкы мурда Европа, Азия ж-а Аф&amp;amp;shy;рикада кездешип, талаа, чөл ж-а жарым чөлдүү жерлерде үйүрү м-н жашаган. Жылкынын 7 түрү, 4 уруучасы – кадимки жылкы (Пржевальский жыл&amp;amp;shy;кысы, тарпан, бакма жылкы), эшек, кулан, зебра белгилүү. Тарпандын тукум курут болгон. Бакма жылкы бардык континентте (Антрактидадан башка), дүйнөнүн көпчүлүк өлкөлөрүндө бар. Алар күч унаа катары, эт, сүт ж. б. алуу үчүн асыралып, ат спортунда пайдаланылат. Жылкыны колго үйрө&amp;amp;shy;түү биздин  заманга  чейин  4-миң жылдыкта башталган. Жылкынын 200дөн ашык (КМШ өлкөлөрүндө 50) породасы бар. Алар тиби, сымбаты, чоң-кичинелиги, иш&amp;amp;shy;темчилдиги боюнча айырмаланып, бир нече топко бөлүнөт: мисалы, оор жүкчүл (владимир, арденна, брабансон), минги (будённый, терек, тракенен) ж. б. жылкы породалары. Азыркы жылкы  породалары&amp;amp;shy;нын ыйык жалынан &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;бийиктиги &lt;/ins&gt;50–185 &amp;lt;i&amp;gt;см&amp;lt;/i&amp;gt;, сал&amp;amp;shy;магы 60–1500 &amp;lt;i&amp;gt;кг&amp;lt;/i&amp;gt;. Угуу, көрүү, жыт алуу орган&amp;amp;shy;дары жакшы өөрчүгөндүктөн, жылкыны үйрөтүү ж-а көнүктүрүү оңой. Жылкы жыныстык жактан ку&amp;amp;shy;нанында жетилет да, быштысында үйүргө ко&amp;amp;shy;шулат. Бээ 11 ай көтөрүп, жалкы кулун тууйт. Кулунун 5–6 ай эмизип, күнүгө 11–15 &amp;lt;i&amp;gt;л&amp;lt;/i&amp;gt; сүт бе&amp;amp;shy;рет. Жылкы  25–30 жыл жашайт; этинде 18–20% бе&amp;amp;shy;лок, 6–8% май болот, к. &amp;lt;i&amp;gt;Жылкы породалары.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Справочник по коневодству. М., 1983; Кыргыз жылкысынын  жаңы  тукумун  жакшыртуунун  жолдору. Ф., 1984.                                                                                                               &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Справочник по коневодству. М., 1983; Кыргыз жылкысынын  жаңы  тукумун  жакшыртуунун  жолдору. Ф., 1984.                                                                                                               &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Temirkan</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=28367&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dilde, 03:32, 17 Июль (Теке) 2025 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=28367&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-07-17T03:32:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;03:32, 17 Июль (Теке) 2025 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot;&gt;2 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;2 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Справочник по коневодству. М., 1983; Кыргыз жылкысынын  жаңы  тукумун  жакшыртуунун  жолдору. Ф., 1984. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;                                                                                                              &lt;/del&gt;&amp;lt;i&amp;gt;С. Д. Өмүрзаков.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Справочник по коневодству. М., 1983; Кыргыз жылкысынын  жаңы  тукумун  жакшыртуунун  жолдору. Ф., 1984. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;                                                                                                             &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;i&amp;gt;С. Д. Өмүрзаков.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 327-448 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 327-448 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dilde</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=28366&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dilde, 03:31, 17 Июль (Теке) 2025 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=28366&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-07-17T03:31:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;03:31, 17 Июль (Теке) 2025 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЖЫЛКЫ&amp;lt;/b&amp;gt; – жылкы сымалдар тукумундагы сы&amp;amp;shy;ңар туяктуу жаныбарлар уруусу. Сымбаттуу, ири (дене &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;уз. &lt;/del&gt;2,5 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;, ыйык жалынан &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;бийикт. &lt;/del&gt;1,6 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;) мал. Буту узун, тез жүрүүгө ыңгайлуу. Жүнү коюу, жалы, куйругу узун. Азуулары төрт&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЖЫЛКЫ&amp;lt;/b&amp;gt; – жылкы сымалдар тукумундагы сы&amp;amp;shy;ңар туяктуу жаныбарлар уруусу. Сымбаттуу, ири (дене &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;узундугу &lt;/ins&gt;2,5 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;, ыйык жалынан &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;бийиктиги &lt;/ins&gt;1,6 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;) мал. Буту узун, тез жүрүүгө ыңгайлуу. Жүнү коюу, жалы, куйругу узун. Азуулары төрт &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt; чарчы жалпак келип, чөп чайноого ыңгайлуу. Жапайы жылкы мурда Европа, Азия ж-а Аф&amp;amp;shy;рикада кездешип, талаа, чөл ж-а жарым чөлдүү жерлерде үйүрү м-н жашаган. Жылкынын 7 түрү, 4 уруучасы – кадимки жылкы (Пржевальский жыл&amp;amp;shy;кысы, тарпан, бакма жылкы), эшек, кулан, зебра белгилүү. Тарпандын тукум курут болгон. Бакма жылкы бардык континентте (Антрактидадан башка), дүйнөнүн көпчүлүк өлкөлөрүндө бар. Алар күч унаа катары, эт, сүт ж. б. алуу үчүн асыралып, ат спортунда пайдаланылат. Жылкыны колго үйрө&amp;amp;shy;түү биздин  заманга  чейин  4-миң жылдыкта башталган. Жылкынын 200дөн ашык (КМШ өлкөлөрүндө 50) породасы бар. Алар тиби, сымбаты, чоң-кичинелиги, иш&amp;amp;shy;темчилдиги боюнча айырмаланып, бир нече топко бөлүнөт: мисалы, оор жүкчүл (владимир, арденна, брабансон), минги (будённый, терек, тракенен) ж. б. жылкы породалары. Азыркы жылкы  породалары&amp;amp;shy;нын ыйык жалынан бийикт. 50–185 &amp;lt;i&amp;gt;см&amp;lt;/i&amp;gt;, сал&amp;amp;shy;магы 60–1500 &amp;lt;i&amp;gt;кг&amp;lt;/i&amp;gt;. Угуу, көрүү, жыт алуу орган&amp;amp;shy;дары жакшы өөрчүгөндүктөн, жылкыны үйрөтүү ж-а көнүктүрүү оңой. Жылкы жыныстык жактан ку&amp;amp;shy;нанында жетилет да, быштысында үйүргө ко&amp;amp;shy;шулат. Бээ 11 ай көтөрүп, жалкы кулун тууйт. Кулунун 5–6 ай эмизип, күнүгө 11–15 &amp;lt;i&amp;gt;л&amp;lt;/i&amp;gt; сүт бе&amp;amp;shy;рет. Жылкы  25–30 жыл жашайт; этинде 18–20% бе&amp;amp;shy;лок, 6–8% май болот, к. &amp;lt;i&amp;gt;Жылкы породалары.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;чарчы жалпак келип, чөп чайноого ыңгайлуу. Жапайы жылкы мурда Европа, Азия ж-а Аф&amp;amp;shy;рикада кездешип, талаа, чөл ж-а жарым чөлдүү жерлерде үйүрү м-н жашаган. Ж-нын 7 түрү, 4 уруучасы – кадимки Ж. (Пржевальский жыл&amp;amp;shy;кысы, тарпан, бакма Ж.), эшек, кулан, зебра белгилүү. Тарпан тукум курут болгон. Бакма Ж. бардык континентте (Антрактидадан башка), дүйнөнүн көпчүлүк өлкөлөрүндө бар. Алар күч унаа катары, эт, сүт ж. б. алуу үчүн асыралып, ат спортунда пайдаланылат. Ж-ны колго үйрө&amp;amp;shy;түү б. з. ч. 4-миң жылдыкта башталган. Ж-нын 200дөн ашык (КМШ өлкөлөрүндө 50) породасы бар. Алар тиби, сымбаты, чоң-кичинелиги, иш&amp;amp;shy;темчилдиги б-ча айырмаланып, бир нече топко бөлүнөт: мис., оор жүкчүл (владимир, арденна, брабансон), минги (будённый, терек, тракенен) ж. б. Ж. породалары. Азыркы Ж. породалары&amp;amp;shy;нын ыйык жалынан бийикт. 50–185 &amp;lt;i&amp;gt;см&amp;lt;/i&amp;gt;, сал&amp;amp;shy;магы 60–1500 &amp;lt;i&amp;gt;кг&amp;lt;/i&amp;gt;. Угуу, көрүү, жыт алуу орган&amp;amp;shy;дары жакшы өөрчүгөндүктөн, Ж-ны үйрөтүү ж-а көнүктүрүү оңой. Ж. жыныстык жактан ку&amp;amp;shy;нанында жетилет да, быштысында үйүргө ко&amp;amp;shy;шулат. Бээ 11 ай көтөрүп, жалкы кулун тууйт. Кулунун 5–6 ай эмизип, күнүгө 11–15 &amp;lt;i&amp;gt;л&amp;lt;/i&amp;gt; сүт бе&amp;amp;shy;рет. Ж. 25–30 жыл жашайт; этинде 18–20% бе&amp;amp;shy;лок, 6–8% май болот, к. &amp;lt;i&amp;gt;Жылкы породалары.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Справочник по коневодству. М., 1983; Кыргыз &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;жылкысынын  жаңы  тукумун  жакшыртуунун  &lt;/ins&gt;жолдору. Ф., 1984. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;                                                                                                              &lt;/ins&gt;&amp;lt;i&amp;gt;С. Д. Өмүрзаков.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 327-448 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Справочник по коневодству. М., 1983; Кыргыз&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ж ыл к ы сы н ы н ж а ңы т ук у м ун ж ак ш ы рт у у ну н &lt;/del&gt;жолдору. Ф., 1984. &amp;lt;i&amp;gt;С. Д. Өмүрзаков.&amp;lt;/i&amp;gt; [[Категория:3-том, 327-448 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dilde</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=24027&amp;oldid=prev</id>
		<title>Kadyrm: 1 версия</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=24027&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-05-02T13:52:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;1 версия&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;13:52, 2 Май (Бугу) 2025 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-notice&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;&lt;div class=&quot;mw-diff-empty&quot;&gt;(Айырма жок)&lt;/div&gt;
&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Kadyrm</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=24026&amp;oldid=prev</id>
		<title>vol3&gt;KadyrM, 07:34, 2 Май (Бугу) 2025 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://212.24.105.57:9989/index.php?title=%D0%96%D0%AB%D0%9B%D0%9A%D0%AB&amp;diff=24026&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-05-02T07:34:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Жаңы барак&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&amp;#039;title&amp;#039;&amp;gt;ЖЫЛКЫ&amp;lt;/b&amp;gt; – жылкы сымалдар тукумундагы сы&amp;amp;shy;ңар туяктуу жаныбарлар уруусу. Сымбаттуу, ири (дене уз. 2,5 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;, ыйык жалынан бийикт. 1,6 &amp;lt;i&amp;gt;м&amp;lt;/i&amp;gt;) мал. Буту узун, тез жүрүүгө ыңгайлуу. Жүнү коюу, жалы, куйругу узун. Азуулары төрт&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
чарчы жалпак келип, чөп чайноого ыңгайлуу. Жапайы жылкы мурда Европа, Азия ж-а Аф&amp;amp;shy;рикада кездешип, талаа, чөл ж-а жарым чөлдүү жерлерде үйүрү м-н жашаган. Ж-нын 7 түрү, 4 уруучасы – кадимки Ж. (Пржевальский жыл&amp;amp;shy;кысы, тарпан, бакма Ж.), эшек, кулан, зебра белгилүү. Тарпан тукум курут болгон. Бакма Ж. бардык континентте (Антрактидадан башка), дүйнөнүн көпчүлүк өлкөлөрүндө бар. Алар күч унаа катары, эт, сүт ж. б. алуу үчүн асыралып, ат спортунда пайдаланылат. Ж-ны колго үйрө&amp;amp;shy;түү б. з. ч. 4-миң жылдыкта башталган. Ж-нын 200дөн ашык (КМШ өлкөлөрүндө 50) породасы бар. Алар тиби, сымбаты, чоң-кичинелиги, иш&amp;amp;shy;темчилдиги б-ча айырмаланып, бир нече топко бөлүнөт: мис., оор жүкчүл (владимир, арденна, брабансон), минги (будённый, терек, тракенен) ж. б. Ж. породалары. Азыркы Ж. породалары&amp;amp;shy;нын ыйык жалынан бийикт. 50–185 &amp;lt;i&amp;gt;см&amp;lt;/i&amp;gt;, сал&amp;amp;shy;магы 60–1500 &amp;lt;i&amp;gt;кг&amp;lt;/i&amp;gt;. Угуу, көрүү, жыт алуу орган&amp;amp;shy;дары жакшы өөрчүгөндүктөн, Ж-ны үйрөтүү ж-а көнүктүрүү оңой. Ж. жыныстык жактан ку&amp;amp;shy;нанында жетилет да, быштысында үйүргө ко&amp;amp;shy;шулат. Бээ 11 ай көтөрүп, жалкы кулун тууйт. Кулунун 5–6 ай эмизип, күнүгө 11–15 &amp;lt;i&amp;gt;л&amp;lt;/i&amp;gt; сүт бе&amp;amp;shy;рет. Ж. 25–30 жыл жашайт; этинде 18–20% бе&amp;amp;shy;лок, 6–8% май болот, к. &amp;lt;i&amp;gt;Жылкы породалары.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ад.: Справочник по коневодству. М., 1983; Кыргыз&lt;br /&gt;
ж ыл к ы сы н ы н ж а ңы т ук у м ун ж ак ш ы рт у у ну н жолдору. Ф., 1984. &amp;lt;i&amp;gt;С. Д. Өмүрзаков.&amp;lt;/i&amp;gt; [[Категория:3-том, 327-448 бб]]&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>vol3&gt;KadyrM</name></author>
	</entry>
</feed>